Zprávám z globální ekonomiky a finančních trhů v uplynulých dnech dominovalo dění v Číně. Po dramatickém začátku léta se naopak zklidnila situace v Řecku, respektive zprávy z Athén jsou pro trhy méně senzitivním artiklem od chvíle, kdy si v červenci Řecko s věřiteli kývlo ohledně konceptu Třetího záchranného balíku. Ten byl během srpna schválen a Řecko se tak díky konstruktivnímu posunu ve svém chování vyhnulo bankrotu, jenž by jinak hrozil již ve druhé polovině července, kdy byl splatný řecký státní dluhopis držený Evropskou centrální bankou.

Od předčasných parlamentních voleb, jež počátkem letošního roku vynesly k moci levicovou Syrizu, řada pozorovatelů upozorňovala, že roztříštěnost této strany dovede vládu premiéra Tsiprase ke konci již během jednoho či dvou roků. Fatální názorové rozdíly v rámci Syrizy začaly být zjevně patrné nejpozději počátkem července, kdy se konalo poněkud zmatečné referendum o návrzích zahraničních věřitelů. Tsiprasovo rozhodnutí rezignovat a s největší pravděpodobností tak otevřít cestu předčasných volbám není v tomto světle překvapivé: řecký premiér svůj krok oznámil 20. srpna, bezprostředně poté, co Řecku dorazily peníze z nové pomoci a umožnily mu tak uhradit další splatný dluhopis. Tsipras věří, že volby pro něj dopadnou příznivě, a že se atmosféra na řecké politické scéně pročistí a vyjasní.

Volby se mají konat 20. září. Jsou s nimi spojena nějaká závažnější rizika pro Řecko a pro tzv. periferii eurozóny? A jak si Řecko v těchto týdnech vede, tedy kromě zmíněného Třetího záchranného balíku a blížících se předčasných voleb?

Předvolební průzkumy signalizují nejsilnější (nikoliv však nadpoloviční) podporu pro Tsiprasovu Syrizu, následuje proevropská Nová demokracie: dle posledních průzkumů mají obě strany dokonce vyrovnanou podporu, další strany pak již ale mají výrazný odstup. Ve volbách by tak měly jasně dominovat dvě strany, jejichž společným jmenovatelem je zájem udržet Řecko v eurozóně a kooperovat se zahraničními věřiteli. Výnosy vládních dluhopisů zemí jako Portugalsko, Španělsko či Itálie na Tsiprasovu rezignaci, a tedy na scénář řeckých předčasných parlamentních voleb, nijak dramaticky nereagovaly, tj. výnosy nevzrostly. I kdyby řecké volby měly dopadnout špatně (ve smyslu zformování nestabilní vlády či vlády méně nakloněné k plnění reformních závazků), tak by tzv. periferie eurozóny neměla upadnout do nestability, neboť Evropská unie a ECB si za uplynulých pět let vybudovaly instituce a nástroje, jež se zdají být dostatečně silnými k tomu, aby zabránily případné nákaze.

Ekonomika: HDP Řecka vykázal v letošním druhém čtvrtletí mezikvartální nárůst o 0,9 %. V meziročním vyjádření to znamená růst HDP 1,6 %. Vzhledem k faktickému runu na banky, jenž na přelomu jara a léta eskaloval (a vedl k zavření bank a k limitování výběrů hotovosti, a k zavedení kontrol toku kapitálu), jde o velmi úspěšný výsledek. Nedůvěra domácností ve zdraví řeckých bank však mohla ekonomice ve druhém čtvrtletí paradoxně pomoci, neboť zřejmě urychlila rozhodnutí spotřebitelů vybrat hotovost a realizovat výraznější nákupy (čemuž napovídá prudký nárůst registrace nových automobilů). Dramatické události z přelomu jara a léta, včetně kapitálových kontrol a situace v bankovním sektoru, se v plné síle nicméně projeví až na datech o HDP za letošní třetí čtvrtletí, kde lze čekat výrazně negativní výsledek.

Navzdory dramatičnosti zpráv týkajících se politiky, bankovního systému či náporu migrantů si Řecko letos nevede špatně, co se týče cestovního ruchu. V červenci navštívily zemi pod Akropolí více než tři miliony turistů, což je o něco více, než ve stejném měsíci loňského roku, a meziroční zlepšení co do počtu návštěvníků zaznamenalo i první pololetí letošního roku. Za celý letošní rok by dle kvalifikovaných odhadů mohlo Řecko navštívit zhruba 26 milionů turistů, když v roce 2014 příliv turistů dosáhl 24 milionů, příjmy z turistiky by se tak z loňských 13,5 miliardu euro mohly zvýšit zhruba o rovnou miliardu. Zaměstnanost v cestovním ruchu činí sedm set padesát tisíc a zhruba stejné množství pracovních míst je na toto odvětví v rámci řecké ekonomiky dále navázáno.

Přesto, třetí čtvrtletí by mělo vykázat slabší výkon řecké ekonomiky. Vedle toho se Řecko coby jedna ze zemí „v první linii“ potýká s přílivem migrantů z Afriky a Asie, v prvé řadě ze Sýrie. Od počátku letošního roku do prvních srpnových dní dorazilo na řecké ostrovy více než 120 tisíc uprchlíků (což představuje více než trojnásobek přílivu za celý rok 2014) a stávající Vysoký komisař OSN pro uprchlíky označil situaci na ostrovech, jež osobně navštívil, za nejhorší za svou třicetiletou kariéru. Data doplněná za vývoj ke konci srpna hovoří již o více než 157 tisících uprchlíků a příliv uprchlíků za celý letošní rok je z řecké strany predikován na více než 230 tisíc. Řecký ministr hospodářství nedávno ohladl náklady na vypořádání se s touto vlnou imigrantů na více než jednu miliardu euro. Této situaci nemůže Řecko, jeho společnost a ekonomika (dopady přílivu uprchlíků na image země z pohledu cestovního ruchu), dlouhodobě čelit samo: zde je zcela namístě společná evropská akce (její hledání je ovšem předmětem pro samostatnou úvahu…).

Předčasné volby. Masívní příliv uprchlíků. Pravděpodobný propad ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Schopnost a vůle dostát reformním závazkům, dohodnutých s věřiteli. Šeď tedy zprávám z Řecka dle všeho nehrozí ani do dalších měsíců, ačkoliv určitá nuda a absence dramatičnosti v titulcích o dění v jejich zemi je možná přesně to, co by si samotní Řekové přáli.